Pomnik životické tragédie

Ve druhé výročí tragických událostí byl utvořen devítičlenný Výbor pro výstavbu pomníku v Životicích, kterému předsedal Franciszek Prymus (kromě něj ve výboru bylo mj. pět manželek obětí zločinu). V květnu 1948 byla v tisku zveřejněna fotografie modelu památníku připomínajícího oběti nacistického zločinu, na kterém byla zobrazena postava matky s dítětem v náručí, která pláče nad tělem zavražděného manžela a otce. Jeho autor byl polský sochař umělec z Karviné Franciszek Świder. Ve stejném roce, při oslavách čtvrtého výročí nacistického zločinu, byl u masové mohyly položen základní kámen i s aktem utvoření pomníku, na němž byla uvedena jména 34 obětí (v seznamu chyběli Leopold a Zenon Kożusznikoví z Horní Suché). Provedení monumentu bylo pověřeno kamenické dílně Adolfa Kubiczka z Horní Suché.

Odhalení Pomníku životické tragédie generálním konsulem PRL v Ostravě, inž. Stefanem Wengierowem
a zástupcem ZNV v Ostravě Janem Vrbickým, 25.9.1949
Zdroj: archív dr. Józefa Mazurka w BS

Díky velkorysosti životické komunity a obyvatel regionu byl 29.9.1949 před velkým počtem návštěvníků a s uměleckým doprovodem formou vystoupení několika místních pěveckých sborů, odhalen monument pojmenován nakonec Památníkem životické tragédie a připomínající všech 36 obětí. U této příležitosti byla vydána jednodenní publikace časopisu „Głos Ludu“ s názvem „Životice“ a připraven Franciszkem Świdrem na počest odhalení pomníku pamětní žeton, na kterým je vyobrazena ruka se sovětskou hvězdou, jak vyráží pistoli z ruky s hákovým křížem. Pár týdnu předtím se Výbor pro výstavbu pomníku obrátil na českou a polskou veřejnost s výzvou, aby se v týdnu před slavností v každé obci v okresech Fryštát a Český Těšín uspořádalo smuteční akademii nebo večer s programem věnovaném těm všem, kteří padli na stanovišti ve svém nerovném boji proti nacistickým okupantům.

Pomník životické tragédie v původní verzi (z let 1949–79)
Zdroj: OD

V roce 1979 byl pomník rekonstruován – kříž za ženskou postavou byl odstraněn a deska se jmény 36 obětí v pozadí byla nahrazena novou, na které – kromě polsko-českého nápisu „Na památku krutého nacistického zločinu v Životicích a mučedníků koncentračních táborů” a personálií všech obětí pacifikace vesnice – bylo uvedeno dalších 17 obyvatel Životic, kteří přišli o život v koncentračních táborech. V roce 1990 vedle pomníku a mohyly byl postaven březový kříž. Čtyři roku později, během oslav 50. výročí životických událostí, stanul místo něj lehce modifikován (bylo přidáno datum 6.8.1944) kříž kamenný, který byl do roka 1979 integrální částí Památníku životické tragédie (mezitím byl přechováván na zahradě Karola Kiedroně ¨v Horní Suché).

Pomník životické tragédie po revitalizaci v roce 1979
Zdroj: MSC

Umístěna v ulici Padlých hrdinů v Životicích mohyla 36 obětí událostí ze dne 6.8.1944 i s Památníkem životické tragédie a postaveným později (1982–84) Muzeum životické tragédie, společně tvoří komplex, který bezpochybně patří mezi nejdůležitějšími místa paměti na mapě Těšínska. Jsou, stejně jako celá obec, svědectvím a symbolem tragických událostí, které postihly obyvatelstvo tohoto regionu během druhé světové války.

Kamenný kříž u Pomníku životické tragédie. V pozadí budova Památníku životické tragédie,
stav před zahájením generální rekonstrukce v roce 2024
Zdroj: MT

V roce 2024 k nejvýznamnějším lokalitám souvisejícím se zločinem v Životicích přibyla nástěnná malba namalovaná u příležitosti 80. výročí události na jednom z domů v obci (ul. Padlých hrdinů 162/46). Jeho autorem je známý český muralista Khoma, vlastním jménem Nikola Vavrous. Tento umělec je zároveň pravnukem jedné z obětí zločinu, Teodora Warcopa, který byl také malířem a vytvořil mimo jiné malbu zdobící fasádu hostince U Jelena starosty obce Henryka Mokrosze (Heinricha Mokrosche), který za války kolaboroval s nacisty, v horní části Životic.

Nástěnná malba namalovaná u příležitosti 80. výročí životické tragédie
Zdroj: archiv Nikoly Vavrouše