Oběti

Ve zhotovení biogramů přímých obětí životické tragédie překáží dva základní problémy. Zaprvé to byli v drtivé většině „obyčejní lidé“, navíc dušení nacistickou totalitní mašinérií. „Pánská rasa“ je stáhla do role levné pracovní síly, výhledové (v případě, že přijali volkslistu) – kanónenfutru. Jako Poláci nebo Češi neměli vlastně žádnou možnost vykonávat jakoukoli společenskou činnost, kterou pak zahrnují jakéhokoliv druhu výzkumy (výjimky – Vincenc Chromik byl kostelním varhaníkem, Jan Gabzdyl byl členem dobrovolného hasičského sboru, Józef Wałoszek byl členem pomocné hlídky landwache). Kvůli tomu v biogramech vlastně není možné uvést cokoliv víc než nejzákladnější fakta. V této situaci velkého významu nabývá každá, i drobná, spolehlivá informace, která nám umožní dozvědět se o dotyčné osobě něco víc. Aby biogramy byly co nejméně „suché” a co nejvíce ukazovaly životy lidí „z masa a kostí”, kteří měli své motivace a city. O to jsme také usilovali při přípravě níže uvedených krátkých životopisů. Druhý problém je, že v dosud vypracovaných studiích jsou i u těchto základních údajů (data a místa narození, vykonávané povolání, okolnosti úmrtí, někdy i vzdělání) četné nesrovnalosti. Proto jsme se opírali především o pramenně ověřené informace z prací prof. Mečislava Boráka.

Biogramy přímých obětí životické tragédie:

1) Baron Tadeusz

Polák, svobodný, nar. 13.3.1927 v Dolní Suché, bydlel v Dolní Suché (č.p. 4). Před válkou žák polského gymnázia v Orlové a člen polského skautského hnutí. Během okupace pracoval v dole „Suchá“ v Dolní Suché a z velké části bylo na něm uživit rodinu. Byl náhodnou obětí zločinu – v neděle ráno jezdil s přítelkyní na hory sbírat borůvky. Když jeli přes Životice, zastavilo je gestapo. Protože neměl volkslistu, odvedli kluka do pole a zastřelili.

2) Borski Robert

Polák, ženatý, otec, nar. 10.10.1909v Lazech (u Orlové), bydlel v Životicích (č. p. 84). Horník v dole „Barbara” v Karviné. Odveden z domu kolem 9:30 hodin čtyřmi příslušníky za protestů manželky a tchánů. Zavražděn výstřelem do tyla za sousedovou stodolou.

3) Bujok Henryk

Polák, ženatý, otec, nar. 8.9.1906 v Karviné, bydlel v Dolních Bludovicích (č. p. 314). Horník v dole „František” v Horní Suché. Odveden z domu několika příslušníky před 5. hodinou na nedaleké pole a zavražděn výstřelem do tyla. Poslední slova, jaké řekl manželce byly: „S Bohem!”.

4) Chodura Henryk

Polák (s volkslistou III. kategorie), ženatý, otec, nar. 18.2.1905 v Životicích, tam také bydlel (č. p. 49). Horník v dole „Suchá” v Dolní Suché. Zavražděn kolem 5. hodiny výstřelem do hlavy na očích čtrnáctiletého syna místním četníkem Fritzem Sattlerem i přes ukázání volkslisty, pravděpodobně kvůli osobnímu konfliktu s katem. Oficiálním důvodem mělo být ukrývání partyzánů (což nebyla pravda).

5) Chromik Vincenc

Čech, manžel, otec tří dětí, nar. 3.9.1884 v Malých Kunčicích u Ostravy, bydlel v Životicích (č. p. 69). Za první světové války v rakouské armádě. Za První republiky československé člen představenstva družstva a záložny v obci. Jeden z nejvýznamnějších aktivistů české školy v Životicích. Během okupace horník ve výslužbě a varhaník v kostele v Bludovicích. Překvapen během přípravy na odchod do kostela kolem 7 hodin, zastřelen hned za domem. Byl nejstarší obětí zločinu – měsíc po smrti by slavil šedesáté narozeniny.

6) Duda František

Čech, svobodný, nar. 18.9.1921 v Životicích, tam také bydlel (č. p. 8). Horník v dole „Suchá” v Dolní Suché. Odmítl narukovat do wehrmachtu. Požádán o doklady čtyřmi příslušníky hned po odchodu z domu do kostela se sestrou, kolem 4:30 hodin. Odveden do lesa, nakonec zastřelen i se čtyřmi Poláky za stodolou jednoho z obyvatel vesnice.

7) Duda Josef

Čech, ženatý, otec pěti dětí, nar. 22.7.1902 v Životicích, tam také bydlel (č. p. 13). Sedlák. Odveden z domu brzy ráno skupinou příslušníků pod velením místního četníka Fritze Sattlera a gestapáka Josefa Gradela. Zavražděn výstřelem do tyla u nedalekého lesa ještě předtím, než se skupina dostala z dohledu jeho rodiny, takže jeho žena a čtyřletý syn Zdeněk byli svědky popravy. 

8) Gabzdyl Henryk

Polák, svobodný, nar. 9.7.1924 v Horní Suché, bydlel v Životicích (č. p. 63). Horník v dole „František” v Horní Suché. Vytažen příslušníky z postele kolen 7 hodin ráno (spal po odpolední šichtě minulého dne). Odveden do lesa, nakonec zastřelen i se čtyřmi jinými obětmi (mj. svým otcem Janem) za stodolou jednoho z obyvatel vesnice.

9) Gabzdyl Jan

Polák, ženatý, otec tří dětí (syn Henryk zahynul společně s otcem, dcera Marta v KL Ravensbrück), nar. 2.10.1897 v Horních Bludovicích, bydlel v Životicích (č. P. 63). Horník v dole „František” v Horní Suché, člen dobrovolných hasičů. Sebrán kolem 7 hodin ráno ze dvoru u domu, kde se chystal na kosení žita. Odveden do lesa, nakonec zastřelen i se čtyřmi jinými obětmi (mj. svým synem Henrykem) stodolou jednoho z obyvatel vesnice.

10) Guziur Antonín

Čech, ženatý, nar. 4.11.1915 v Horní Suché, tam také bydlel (č. p. 49). Malíř a lakýrník. Odveden z domu kolem 8 hodin i s jinými domovníky – bratrem Emilem a bratrancem Antonínem Piegrzymkem – připojen k zadrženému už dříve bez dokladů švagrovi Alojzymu Palowskému. Kolem 10 hodin byli všichni čtyři odvedeni do nedalekého lesa a připraveni o život výstřely do hlavy.

11) Guziur Emil

Čech, svobodný, nar. 15.4.1924 v Horní Suché, tam také bydlel (č. p. 49). Horník v dole „František” v Horní Suché. Zastřelen po 10. hodině v lese nacházejícím se blízko domu i se třemi příbuznými – bratrem Emilem, bratrancem Antonínem Piegrzymkem a švagrem Alojzym Palowskím.

12) Hawlik Karol

Polák, ženatý, otec novorozeněte, nar. 31.12.1908 v Karviné, bydlel v Životicích (č. p. 28). Horník v dole „Barbara” v Karviné. V Životicích se říkalo, že kde se objevil Hawlik, tam bylo veselo. 6.8.1944 probuzen výstřely brzo ráno, za radou manželky odešel z domu a schoval se. Vrátil se kolem 8:30, když už se zdávalo, že akce skončila. Půl hodiny potom se v domě objevili tři příslušníci a odvedli ho za stodolu, kde byl zabit výstřelem do hlavy.

13) Kadura Alojzy

Polák, ženatý, otec dvou dětí, nar. 2.5.1913 v Petřvaldu, bydlel v Životicích (č. p. 27). Horník v dole „Hohenegger” v Karviné. V to osudné ráno nepomohly modlitby jeho ženy ani pláč dětí – byl odveden z domu i se svým švagrem Adolfem Wajnerem. Nacisté také zažádali potravinové lístky a peníze. I když ujišťovali, že se do pěti minut vrátí, byl zastřelen v nedalekém lese. 

14) Kiszka Franciszek

Polák, ženatý, otec, nar. 4.10.1909 v Životicích, tam také bydlel (č. p. 100). Horník v dole „František” v Horní Suché, v dětství se účastnil soutěží ohlašovaných v polském časopisu „Nasze Pisemko”. Odveden z domu kolem 4:30 a chvíli později zabit výstřelem do hlavy, nevěděl, že jeho manželka Anna byla zatčena a devítiletá dcera bude několik následujících měsíců v péči sousedů.

15) Kiszka Franciszek

Polák, svobodný, nar. 4.2.1920 v Životicích, tam také bydlel (č. p. 72). Před válkou žák polského gymnázia v Orlové a skaut. Během okupace horník v dole „Suchá” v Dolní Suché. Vytažen z postele německými příslušníky kolem 5 hodin, byl odveden i s bratrem Ludwikem do nedalekého lesa, potom zazněly dva výstřely. Umíral několik hodin a křičel, že potřebuje vodu. Němci stříleli po kamarádovi, který mu chtěl pomoct.

16) Kiszka Ludwik

Polák, svobodný, nar. 15.4.1921 v Životicích, tam také bydlel (č. p. 72). Absolvent polské odborné školy v Dolních Bludovicích. Před válkou pracoval v obchodě a byl aktivní v polském skautském hnutí. Během okupace horník v dole „Suchá” v Dolní Suché. To osudné ráno spali s bratrem Franciszkem po těžké práci při sečení pšenice den předtím, když je kolem páté hodiny ráno brutálně probudili gestapáci. Na očích rodičů, kteří měli volkslistu III. kategorie, byli odvedeni do nedalekého lesa a tam zastřeleni. 

17) Klimas Jan

Polák, svobodný, nar. 16.5.1927 ve Stróży (u Krakova), dočasné bydlel v Životicích (ř p. 12) a pracoval jako zemědělský dělník a stájník. Chystal se do sběrny mléka, když se v domě najednou začalo hemžit německými příslušníky. Když zjistili, že je Polák bez volkslisty, byl odveden do dvora a okamžitě zastřelen. 

18) Kożusznik Leopold

Polák, ženatý, otec (syn Zenon byl také zavražděn), nar. 6.10.1904 v Horní Suché, tam také bydlel (č. p. 390). Horník v dole „František” v Horní Suché. Chvíli před příchodem gestapa se holil po návratu z noční šichty. Zločinci mu nedovolili ani otřít si mýdlo z obličeje, ani se rozloučit s manželkou. Byl vyveden z domu čtyřmi příslušníky i se synem Zenonem i zastřelen malý kousek od domu.

19) Kożusznik Zenon

Polák, svobodný, nar. 2.10.1927 v Horní Suché, tam také bydlel (č. p. 390). Před válkou žák gymnázia v Těšíně. Během okupace horník v dole „František” v Horní Suché. Byl vytažen na popravu rovnou z postele. Byl nejmladší oběť životického zločinu – nebylo mu ještě 17 let.

20) Kraina Józef

Polák, manžel, otec dvou dětí (včetně novorozeně), nar. 26.11.1911 v Horní Suché, bydlel v Životicích (č. p. 38). Horník v dole „František” v Horní Suché. Během pacifikace vesnice se na kole vracel z noční šichty. Rodina našla potom jeho tělo s dírami po kulkách ve spánku a hrudníku. Na nohou zavražděného leželo kolo se stopami po kulkách, a vedle něj plechovou bandasku, ve které si bral na šichtu kávu. 

21) Krzystek Karol

Polák, ženatý, otec dvou dětí, nar. 7.3.1910 v Životicích, tam také bydlel (č. p. 21). Horník v dole „František” v Horní Suché. Kolem 7:15 byl vytržen ze spánku a bos vyveden z domu čtyřmi příslušníky policisty za nářku tchyně a služebné. Zastřelen společně se švagrem Rafałem Polokem u nedalekého lesa na očích rodiny.

22) Kubiena Josef

Čech, ženatý, otec, nar. 21.7.1902 v Horním Těrlicku, bydlel v Dolních Bludovicích (č. p. 196). Horník v dole „Suchá” v Dolní Suché. Vytržen z tvrdého spánku po odpolední šichtě kolem 4:30 hodin, odveden z domu a zavražděn výstřelem do tyla za nedalekou stodolou.

23) Mrowiec Antoni

Polák, ženatý, otec (syn Tadeusz byl také zavražděn), nar. 24.4.1897 v Karviné, bydlel v Životicích (č. p. 103). Horník v dole „František” v Horní Suché, před válkou člen Rodziny Opiekuńczej a představenstva družstva a záložny v obci. Odveden i se synem Tadeuszem na popravu do lesa nedaleko jeho domu, křičel: „Mějte slitování, nestřílejte!”. Pravděpodobně před jeho očima Němci nejprve střelili jeho syna. Pokoušel se utéct. 

24) Mrowiec Tadeusz

Polák, svobodný, nar. 3.4.1926 v Životicích, tam také bydlel (č. p. 103). Před válkou žák polského gymnázia v Orlové a skaut. Během okupace zaměstnanec dolu „František” v Horní Suché. Odvlečen na popravu přímo z postele kolem 4:30 hodin mluvil německy ze svými katy a snažil se zjistit, co se děje. Odveden do lesa i s otcem Antonim. Pravděpodobně byl po prvním výstřelu ještě naživu. Po připravení o život jeho otce se gestapák vrátil, aby ho dorazil.

25) Mrózek Albín 

Čech, svobodný, nar. 9.2.1921 v Životicích, tam také bydlel (č. p. 83). Před válkou holič, během okupace horník v dole „František” v Horní Suché. Tři měsíce sloužil v německé armádě (byl propuštěn, protože se hlásil k české národnosti). Odvlečen na popravu přímo z postele i přes matčiny prosby, aby ho nechali. Původně odveden do lesa, byl nakonec zastřelen i se čtyřmi Poláky za stodolou jednoho z obyvatel vesnice.

26) Palowski Alojzy 

Polák, svobodný, nar. 12.3.1915 v Horní Suché, tam také bydlel (č. p. 314). Horník v dole „Suchá” v Dolní Suché. Ráno 6.8.1944 znepokojený vyšel ven podívat se, co se děje. Byl zadržen německými příslušníky. Původně odveden do lesa, byl nakonec zastřelen i se čtyřmi Poláky za stodolou jednoho z obyvatel vesnice.

27) Pawlas Karol

Polák, svobodný, nar. 3.10.1921 v Prostřední Suché, bydlel v Dolním Těrlicku (č.p. 78). Před válkou žák polského gymnázia v Těšíně a člen polského skautského hnutí. Během okupace důlní kovář v dole „František” v Horní Suché. Byl náhodnou obětí zločinu. Dva němečtí příslušníci ho požádali o doklady, když se na kole vracel domů z noční šichty. Zjistili, že nemá volkslistu. Bylo mu sděleno, že může nasednout na kolo a pokračovat v cestě. Když se rozjel, zastřelili ho. 

28) Piegrzymek Antonín

Čech, svobodný, nar. 6.6.1921 v Horní Suché, tam také bydlel (č. p. 49). Horník v dole „František” v Horní Suché. Rodiče ho odumřeli, bydlel u své rodiny. Odveden z domu kolem 8 hodin i s jinými domovníky – bratranci Antonim a Emilem Guziurovými – připojen k zadrženému už dříve bez dokladů švagrovi Alojzymu Palowskému. Kolem 10 hodin byli všichni čtyři odvedeni do nedalekého lesa a připraveni o život výstřely do hlavy.

29) Polok Rafał

Polák, svobodný, nar. 23.4.1923 v Životicích, tam také bydlel (č. p. 21). Před válkou žák gymnázia v Těšíně a také člen Polské strany socialistické a Sportovního klubu „Síla“ Třinec. Během okupace horník. Vytržen ze spánku čtyřmi příslušníky kolem 7.15 hodin. Za nářku matky a služebné odveden spolu se švagrem Karolem Krzystkem a zastřelen u nedalekého lesa v dohledu rodiny.

30) Rozbrój Rudolf

Polák, ženatý, otec, nar. 12.4.1911 v Životicích, tam také bydlel (č. p. 73). Před válkou úředník polského konzulátu v Moravské Ostravě a pilný sociální a národní aktivista. Během okupace horník v dole „Suchá” v Dolní Suché. Vytažen z postele brzo ráno, původně odveden do lesa, byl nakonec zastřelen i se čtyřmi dalšími obětmi za stodolou jednoho z obyvatel vesnice.

31) Szelong Erwin

Polák, svobodný, nar. 19.2.1915 v Životicích, tam také bydlel (č. p. 36). Absolvent polské odborné školy v Dolních Bludovicích. Před válkou elektrotechnik. Byl považován za člověka velmi inteligentního. Během okupace horník v dole „František” v Horní Suché. Když začala pacifikace vesnice, na radu svého otce, držitele volkslisty III. kategorie, snažil se schovat v lese. Byl ale chycen a zastřelen v poli.

32) Wacławik Józef

Polák, svobodný, nar. 18.3.1908 v Životicích, tam také bydlel (č. p. 46). Absolvent polského gymnázia v Orlové a vyšší obchodní školy. Před válkou pracoval v kanceláři polského konzulátu v Moravské Ostravě a působil v polských skautech. Během okupace pomocník malíře Teodora Warcopa (také zavražděného v Životicích). Brutálně vytažen z postele kolem 5 hodin ráno skupinou pěti příslušníků vedenou četníkem Fritzem Sattlerem a gestapákem Josefem Gradelem. Byl zavražděn Gradelem výstřelem do tyla ihned po východu z domova v dohledu celé rodiny.

33) Wajner Adolf

Polák, vdovec, otec, nar. 23.5.1913 v Horní Suché, bydlel v Životicích (č. p. 101). Před válkou pilný sociální a národní aktivista. Během okupace horník v dole „František” v Horní Suché. Odveden z domu několika příslušníky po 6 hodině i se švagrem Alojzym Kadurou a zastřelen v nedalekém lese. V posledních slovech prosil matku, aby se postarala o jeho malou dceru. 

34) Wałoszek Józef 

Polák, ženatý, otec pěti dětí, nar. 14.1.1887 v Životicích, tam také bydlel (č. p. 23). Stolař, sociální aktivista (mj. člen představenstva vesnického družstva a záložny). Během okupace, i když neměl volkslistu, byl členem pomocné hlídky (landwache). V noci ze 4 na 5 srpna, kdy byla provedena akce partyzánů, hlídkoval v Životicích spolu s Józefem Holeszem. Další den byl vyslýchán Němci, kteří ho obvinili, že neplní své povinnosti. 6 srpna brzo ráno vytažen z postele příslušníky. Než byl odveden na popravu, stihl políbit dvouletou dcery a rozloučit se s rodinou slovy: „Zůstaňte s Bohem!”. Byl zabit dvěma výstřely gestapáka Josefa Gradela. Patřil mezi nejstarší oběti životické tragédie (57 let).

35) Warcop Teodor

Polák, ženatý, otec dvou dětí, nar. 5.10.1910 v Životicích, bydlel v Dolních Bludovicích (č. p. 504). Malíř a lakýrník – Heinrichovi Mokroschovi namaloval na hospodu jelena, Fritzovi Sattlerovi vymaloval celý dům (což nelze chápat jako projev politických sympatií). Udělal slib, že pokud válku přežije, pořídí do kostela zvon místo toho, který uloupili okupanti. 6 srpna byl od rána v práci, proto ho příslušníci poprvé nezastihli doma. Když se vrátili, našli ho, jak si hraje se svými malými dětmi (podle jiné verze ho našli, jak se na kolenou modlí před obrazem Panny Marie). Stihl se jenom rychle rozloučit s manželkou, než ho odvezli do lesa. Původně byl zatčen i jeho otec, Franciszek, který prosil, aby zastřelili radši jeho. O svůj život se snažil jednak i sám Teodor Warcop, který oznámil, že narukuje do německé armády. Byl brutálně zastřelen gestapákem Josefem Gradelem na očích otce a schované v lese sousedky. 

36) Warzecha Józef

Polák, ženatý, nar. 20.2.1887 w Chronowě (Malopolsko), bydlel v Dolních Bludovicích (č. P. 203). Horník v důchodu. Kolem 5 hodin byl vytržen ze spánku. Kvůli problémů se sluchem mu dělalo potíže porozumět, o co příslušníkům jde. Byl odveden 150 metrů od domu a zavražděn výstřelem do tyla.