Jsme jako trpaslíci na ramenou obrů. Náš pohled může obsáhnout více a vidí dále než jejich. Ovšem ne proto, že by náš zrak byl pronikavější nebo naše výška větší, nýbrž proto, že nás nese a vyzvedává mohutná postava obrů.
Bernard ze Chartres
Téma životické tragédie nejrozsáhleji zpracoval český historik prof. Mečislav Borák. Vyvrcholením jeho mnohaletého zkoumání této oblasti byla rozsáhlá a bohatě dokumentovaní monografie „Svědectví ze Životic” (Czeski Cieszyn 1999, 2. vyd. Český Těšín 2022, rok později v polském překladu Ireny Prengel Adamczyk a zpracováno dr. Radimem Ježem s názvem „Świadectwo z Żywocic”), dříve – „Životická tragédie” (Karviná 1978, rok později do přeloženo do polštiny Jiřím Damborským), „Zločin v Životicích” (Ostrava 1980, 2. vyd. 1984), kapitola v knize „Na příkaz Gestapa” (Ostrava 1990), a také několik článků. Téma Životic ladilo ze širšími zájmy prof. Boráka – dějinami druhé světové války a odboje. Druhou otázkou z tohoto tragického období, které věnoval léta práce a řadu publikací, byl tzv. katyňský zločin v roce 1940. Volně se však pohyboval po celém území českých dějin 20. století (se zvláštním důrazem na Slezsko a národnostní vztahy v tomto území). Výsledkem těžké práce prof. Boráka bylo přes 20 autorských vědeckých knih, přes 30 editovaných prací a asi 200 článků a kapitol v monografiích v několika jazycích, které mu zajistily trvalé a nezpochybnitelné místo v historiografii střední Evropy 20. století.
Mečislav Borák se narodil 31.1.1945 ve vesnici Růžďka u Vsetína (zemřel 15.3.2017). Střední školu absolvoval ve Frýdku-Místku (1962), potom vystudoval novinářství na Univerzitě Karlové v Praze (1968). Tam také obhájil disertační práci „Přehled vývoje katolického tisku v českých zemích do roku 1918” a tímto získal titul doktora filozofie. V roce 1988 na základě práce „Odboj proti fašismu na odtrženém území Těšínska v letech 1938–1945” získal vědeckou hodnost kandidáta historie Československé akademie věd (kandidát byla vědecká hodnost nižšího stupně než doktor, označována zkratkou „CSc.”). Habilitaci v oboru českých dějin získal v roce 2001 na základě disertační práce „Spravedlnost podle dekretu. Retribuční soudnictví v ČSR a Mimořádný lidový soud v Ostravě 1945–1948” na Palackého univerzitě v Olomouci. Nakonec v roce 2009 byl jmenován profesorem v oboru dějin českých a československých (už rok dříve získal místo profesora na Slezské univerzitě v Opavě).
Profesně byl prof. Borák spojen především se Slezskou univerzitou w Opavě, kde byl zaměstnán od roku 1998. Vyučoval také na Ostravské univerzitě a Palackého univerzitě v Olomouci. Před rokem 1989 pracoval mj. v Oddělení nejnovějších dějin Slezského zemského muzea v Opavě a ve Slezském ústavu Československé akademie věd v Opavě. Spolupracoval také s četnými institucemi, které se zabývají nejnovějšími dějinami. Kromě činnosti typicky vědecké se věnoval také popularizaci – nejen publicistice (přes 500 článků), ale i psaní filmových scénářů (15 filmů) a scénářů k výstavám a muzejním expozicím (20 projektů). Byl mj. autorem koncepce zpřístupněné návštěvníkům v roce 1994 (modernizované s jeho účastí v letech 1999 a 2014) trvalé expozice Muzea boje proti fašismu v Havířově-Životicích, dnešního Památníku životické tragédie, který je jedním z oddílu Muzeum Těšínska v Českém Těšíně. Byl považován za přítele polské komunity v Zaolší. Polské překlady jeho textů byly tisknuty v „Głose Ludu” a v „Kalendarzi Śląskim” (jednotlivé také v „Zwrotu”). Zapojoval se do aktivit prostředí historiků na polské straně Těšínska (např. jako člen Vědecké rady „Pamiętnika Cieszyńského” po jeho reaktivaci v roce 2016).
Rozsáhlejší biografii prof. Mečislava Boráka zpracovanou prof. Rudolfem Žáčkem je možné najít ve druhém vydání jeho knihy „Svědectví ze Životic” (Český Těšín 2022) / „Świadectwo z Żywocic” (Czeski Cieszyn 2023). Skutečnou studnicí informací o historikovi jsou také jeho webové stránky „Mečislav Borák – archiv díla” (www.mecislavborak.cz) vedené jeho synem, Matoušem Borákem. Je tam také k nalezení spousta prací historika v plné verzi. Archív prof. Boráka (25 mb) a jeho knihovna (kolem 8 tis. jednotek) byly darovány Slezské univerzitě v Opavě.
Tyto webově stránky by nemohly vzniknout v takhle rozsáhlé formě bez práce prof. Mečislava Boráka. Zůstáváme vděčni za jeho obrovský přínos k dokumentaci životického zločinu a cítíme se být nejen jeho žáky, ale také pokračovateli jeho díla. Víme, že by si pan profesor tohle přál a že bychom měli jeho podporu, i kdybychom se neshodovali ve vším na 100 % (nejsou to právě takové neshody a pokusy o jejich vysvětlení to, co ve vědách přináší pokrok?).