HOME / Životická tragédie / Odpovědnost za zločin

Odpovědnost za zločin

^{Odpovědnost za tento zločin nese především člověk, který rozhodl o pacifikaci Životic a řídil další akce gestapa, které přinesly mnoho dalších obětí z řad místního obyvatelstva. Byl to šéf těšínské pobočky gestapa Guido Magwitz. Byl v kontaktu se svým nadřízeným, šéfem katovického gestapa, Johannesem Thümmlerem, který dal povolení k provedení akce.}

Guido Magwitz – 28-letý šéf gestapa v Těšíně

^{Nar. 22.11.1915 v Orenburgu (dnešní Rusko, blízko hranic s Kazachstánem), od mladých let sympatizoval s nacismem. Původně sloužil ve wehrmachtu, v roce 1937 se přihlásil do gestapa. Byl také členem SS a NSDAP. Rychle byl povyšován do vyšších hodností. V roce 1941 se účastnil útoku Třetí říše na Sovětský svaz jakožto člen Einsatzgruppe „D”. Jeho jednotka se účastnila hromadných poprav civilních obyvatel na jižní Ukrajině, v Besarábii, Bukovině a na Krymu. V srpnu 1942 byl převelen do katovické pobočky gestapa, poté byl v březnu 1944 jmenován velitelem těšínské pobočky tohoto úřadu (bylo mu 28) a zůstal jím do konce války. Za válečné zločiny nikdy nebyl potrestán a po roce 1945 pracoval mj. jako technik v továrně Volkswagenu ve Wolfsburgu. Zemřel 2.2.2004.}

Johannes Thümmler – zločinec a doktor práv v čele katovického gestapa

^{Nar. 23.8.1906 v Chemnitzu. Vypadalo to, že z něj bude vynikající právník (stáž, doktorát z práv). Od roku 1932 vstoupil postupně do NSDAP, SA a SS. Od roku 1936 byl příslušníkem gestapa – šéfoval pobočkám této organizace v Drážďanech (1941), Chemnitzu (1941–1943) a Katovicích (1943–1944). V roce 1943 se jako velitel komanda Einsatzgruppe„E” účastnil pacifikace partyzánských aktivit na území Chorvatska. Jako šéf katovického gestapa byl zároveň soudcem zkráceného soudu (Standgericht) v KL Auschwitz. V této funkci odsoudil k smrti několik tisíc lidí. V roce 1944 bylo k jeho povinnostem přidáno řízení dalších policejních útvarů v Provincii Horní Slezsko (včetně Kripo a SD). Zabýval se také krádeží uměleckých díl. Za válečné zločiny nebyl nikdy nijak potrestán a po roce 1945 pracoval mj. v Zeissových optických závodech v Oberkochenu. Zemřel 28.4.2002.}

^{Johannes Thümmler – šéf katovického}
^gestapa ^{a soudce zkráceného soudu}
^{(Standgericht) v KL Auschwitz zodpovědný}
^{za smrt několika tisíc lidí
Zdroj: IPN}

Ve druhé řadě odpovědnost nesou kati. Lidé, kteří v Životicích se zbraní v ruce zabíjeli – příslušníci gestapa, četnictva a ostatních útvarů. Podařilo se zjistit jména 25 osob (nejen z území Těšínska, ale také z pobočky gestapa v Katovicích), které se 6.8.1944 účastnily této zločinecké akce. Střílení občanů v Životicích se ale podařilo prokázat jedině… dvěma příslušníkům. Z nich byl ke smrti odsouzen gestapák Joseph Gradel (vrah tří lidí),a velitel četnické stanice v Dolních Bludovicích Fritz Sattler (vrah jednoho člověka) byl nakonec obvinění zproštěn. Jména příslušníku odpovědných za smrt ostatních 32 lidí v Životicích se zjistit nepodařilo. Byli však popraveni ještě dva gestapáci, kteří se účastnili pacifikace vesnice (Karl Eichler, Franz Stenzel). Nebylo jim sice prokázáno vraždění obyvatel Životic, ale aktivní účast na jiných zločineckých akcích v Těšínsku ano. Před zahájením soudního řízení ve vězení zemřel další nacista obviněn z aktivní účasti na zločinu, Simon Röckel. Z této skupiny jedině Stenzel pocházel z Těšínska (z Mostů u Těšína).

Joseph Gradel – „těšínský kat”

^{Nar. 9.3.1908. Vyučený kovář. W roce 1935 vstoupil do Sudetoněmecké strany (Sudetendeutsche Partei, SdP) Konrada Henleina, a po anexi Sudet Třetí říší (říjen 1938) do NSDAP. Krátce sloužil jako četník. V srpnu 1939 vstoupil do SS a pracoval jako řidič v Katovicích. V roce 1941 byl přijat do gestapa a převelen do Těšína, kde kvůli své brutalitě začal být nazýván „těšínským katem”. Po konci války mu bylo prokázáno zavraždění sedmi lidí (z toho tří během pacifikace Životic). Pravděpodobně jich měl na svědomí o hodně víc. U soudu nad spáchanými zločiny nevyjádřil žádnou lítost. Byl oběšen v Ostravě 20.12.1945.}

Soud nad katem

^{Včera se mimořádný ostravský lidový soud zabýval případem těšínského gestapáka Josefa Gradela. Přelíčení se vedlo před zaplněnou zasedací síní ostravské radnice za předsednictví dr.Markla. […] 6.8.1944 se spolu s jinými gestapáky a za účasti a pomoci německého vojska účastnil exekuce v Životicích, Dolních Bludovicích a Suché. […] Gradel sám zastřelil Josefa Václavíka, Josefa Valoška a Teodora Varcopa. […] Ve 12:30 bylo skončeno průvodní řízení a veřejný žalobce pronesl konečný návrh. Navrhl trest smrti. Po obhájcově řeči se soud odebral k poradě a ve 13:55 byl vynesen rozsudek, jímž se Josef Gradel odsuzuje k trestu smrti, pozbývá navždy občanské cti a celého majetku. Vyslovení rozsudku přijal Gradel úplně klidně a požádal jenom o hodinový odklad, který mu byl povolen. Rozsudek smrti byl vykonán tři hodiny po jeho vynesení, t. j. v 17 hodin („Tĕšínská Práce”, 21.12.1945).}

^{_{Článek z novin „Těšínská Práce” o chystaných soudních procesech z těšínskými gestapáky, prosinec 1945
Zdroj: archív prof. Mečislava Boráka v SUO}}

_{^{Článek z novin „Těšínská Práce” o ukončení soudního procesu Josefa Gradela, který byl odsouzen k trestu smrti, prosinec 1945
Zdroj: archív prof. Mečislava Boráka v SUO}}

Fritz (Friedrich) Sattler – velitel četnictva v Dolních Bludovicích

^{Nar. 11.2.1894 r. w Plané (Sasko). Vyučil se pekařem. Za první světové války sloužil v rakousko-uherské armádě. Hned po konci války nastoupil k československému četnictvu, kde sloužil do anexe Sudet Třetí říši (říjen 1938). Potom přestoupil k německé pomocné policií (Hilfspolizei), a dále do německého četnictva. Vstoupil také do NSDAP. Sloužil na několika stanicích v Horním Slezsku a na Moravě, 1.4.1941 byl jmenován velitelem četnické stanice v Dolních Bludovicích na Záolží (pod kterou spadaly i Životice). Byl mnohokrát obviňován z nadměrného užívání alkoholu, používání násilí vůči manželce a dětem, a také z excesů se střelnou zbraní vůči místnímu obyvatelstvu. Během pacifikace Životic 6.8.1944 zavraždil držitele volkslisty III. skupiny Henryka Choduru, s nímž měl osobní spor. Aktivně se podílel na jiných odvetných akcích nacistů. Byl odvolán z funkce a převelen do Ustroně poté, co 23.10.1944 v Dolních Bludovicích chladnokrevně zastřelil místního sedláka Franciszka Klimszu. Za vojenské zločiny nebyl nikdy potrestán. Jeho osudy po roce 1945 nejsou známy.}

_{^{Fritz (Friedrich) Sattler – nacistický}}
_{^{velitel četnické stanice v Dolních}}
_{^{Bludovicích,}} _{^{pod kterou spadaly}}
_{^{Životice
Zdroj: archív prof. Mečislava
Boráka v SUO}}

^{Mezi lidmi odpovědnými za životický zločin byl také uváděn místní starosta Heinrich Mokrosch (z oportunistických důvodů do své hospody lákal gestapáky; byl z předstihem informován o odvetné akci ale ohrožené osoby nevaroval), velitel partyzánů Józef Kamiński, řečený „Střela” (když velel svému oddílu, nedodržoval striktně pravidla konspirace, nepočítal s odvetou Němců na civilním obyvatelstvu), a dokonce místní řezník Franciszek Pawlas (ten měl přátelské vztahy s nacisty, ale těžko ho lze považovat za kolaboranta, protože zároveň podporoval partyzány a rodiny vězňů z koncentračních táborů). I když jednání těchto postav vytvořilo okolnosti, které společně vedly k tragickým událostem 6.8.1944, nemělo by se zapomínat, že nevinné obyvatele Životic a okolních obcí tehdy vraždili příslušníci gestapa za asistence vojáků wehrmachtu a příslušníků četnictva na příkaz nacistických hodnostářů, kteří stáli v čele gestapa v Těšíně a Katovicích.}